Kela sámegielat bálvalusat ovddiduvvojit elektrovnnalaš bálvalusaid guvlui. Sámiin badjelaš 60 % ássá dál sámiid ruovttuguovllu olggobealde. Elektrovnnalaš bálvalusat leat sámegielat áššehasaid olámuttus ássanbáikkis fuolakeahttá.
Loga teavstta anárašgillii
Loga teavstta nuortalašgillii
Lue juttu suomeksi
1. Geat leat sápmelaččat ja maid sámegielaid Suomas hállet?
Sámit leat Eurohpá Uniovnna áidna eamiálbmot. Sámit ásset Norggas, Ruoŧas ja Suomas sihke Ruoššas. Suomas lea sullii 10 000 sápmelačča. Suomas hállet golbma sierra sámegiela, davvisáme-, anáraš- ja nuortalašgiela. Stuorámus oassi Suomas ássi sámegiela eatnigiellan hálliin hupmá davvisámegiela.
Sámi giellalága 1086/2003 mielde sápmelaččain lea vuoigatvuohta beassat dikšut áššiidis virgeoapmahaččain eatnigillii. Sámiid ruovttuguovllus vuoigatvuohta dikšut áššiidis sámegillii ollá maiddái nuppi olbmo áššiid dikšumii.
Sámiin badjelaš 60 % ássá dál ruovttuguovllu olggobealde, nu ahte bargoviidodat leat duođalaččat riikkaviidosaš.
2. Man Kela bálvalanvuogi rávvebehtet sámegielat áššehasaide?
Sáhtát doaimmahit Kela-áššiid telefovnnain, gáiddusbálvalusas, Virtu-bálvalanbáikkiin dahje áššiiddikšunbáikkiin.
Kela sámegielat telefonbálvaleapmi gohcá árgan dmu 9–11 dáid nummiriin:
Seammá áigge áššehas sáhttá váldit maiddái gáiddusbálvalanoktavuođa juogo ruoktomášiinnain dahje Lappi Virtu-báikkiin. Gáiddusbálvaleapmi, mii dáhpáhuvvá videooktavuođain, vástida doaimmahagas áššiid dikšuma.
Anárašgielat bálvalusa oažžu áiggivárremiin ja tulkoma bokte.
Sámegielat áššehas sáhttá maiddái guođđit oktavuođaváldinbivdaga šleađgapoasttain. Almmut bivdagis iežat nama, telefonnummira ja bálvalangiela (davvisáme-, anáraš- dahje nuortalašgiella) sihke áššiid dikšuma fáttá almmolaš dásis. Persovnnalaš dieđuid ii gánnet sáddet šleađgapoasttain. Kela sámegielat bálvalanáššedovdi dahje Kela ordnen tulka váldet dutnje oktavuođa soahpan dihtii dárkilabbot áššiid dikšunvuogis ja -áiggis.
Sámegielat áššebáhpáriid ja ohcamušaid sáhttá dál sáddet Kelai elektrovnnalaš Oma Kela áššiiddikšunbálvalusa bokte mielddusvuorkán.
3. Mat eará giellavuđot ovdduid Kela fállá sámegielat áššehasaide?
Kela lea mieđihan sámiid ruovttuguovllus ássi sámegielat áššehasaide dearvvasvuođafuolahusa mátkkiide fástatákseáššehasvuođa mii vuođđuduvvá gillii. Dát dárkkuha dan, ahte sámegielat áššehasas lea vuoigatvuohta geavahit iežasgielat táksebálvalusa dearvvasvuođafuolahusa mátkkiin.
Kela lágida sámegielat olbmuide maiddái veajuiduhttima. Sáhtát ohcat sámegielagiidda dárkkuhuvvon veajuiduhttimiid Kela veajuiduhttinkursaohcama (suomagillii) bokte válljemiin giellan ”saame”.
Sámegielat áššehas sáhttá oažžut dulkoma maiddái eará Kela ordnen veajuiduhttimiidda, juos háliida. Leage oktavuođas Kelai, juos dárbbašat dulkoma.
4. Man láhkai sámegielat bálvalusat ovddiduvvojit?
Sámegielat bálvalusaid ovddidanbargu bargojuvvo kulturvulggolaččat ja oktasašbarggus sámeservošiin. Ovddidanbarggu olis gullat earret áššehasaid, maiddá Suoma sámedikki ja eará sosiála- ja dearvvasvuođasuorggi doibmejeaddjiid.
Sámegielat bálvalusaid ovddidettiin Suomas hállon buot golbma sámegiela, davvisáme-, anáraš- ja nuortalašgiella, leat dásseárvosaš sajádagas.
5. Makkárin oaidnibehtet sámegielat bálvalusaid boahttevuođa?
Oaidnit sámegielat bálvalusaid boahttevuođa čuovgadin. Sámegielaid ealáskahttima mielde sámegielat bálvalusaid jearran lea lassánan, ja erenomážit nuorra sápmelaččat háliidit geavahit iežasgielat elektrovnnalaš virgeoapmahašbálvalusaid.
Ulbmilin lea, ahte boahttevuođas Kela bastá fállat viiddes elektrovnnalaš bálvalusaid maiddái buot golmmain sámegielain. Elektrovnnalaš bálvalusat jukset sámegielat áššehasaid ássanbáikkis fuolakeahttá.
Artihkal lea beaiváduvvon 31.1.2023.
Beaivit dieđuid áššiid dikšungielas
Kela oažžu dieđu áššehasa eatnigielas ja áššiid dikšungielas njuolgga álbmotdiehtovuogádagas. Bálvalusaid ovddideami dáfus livččii dehálaš, ahte sámegielat áššehasat almmuhivčče áššiid dikšungiellan sámegiela. Iežas Álbmotdiehtovuogádaga (VTJ) dieđuid dárkkisteapmi ja beaivideapmi ordnašuvvá álkit dáppe.
