Kieliversiot 4 min

Sámegielat bálvalusat Kelas

Dárbbašatgo Kela bálvalusaid ja du eatnigiella lea sámegiella? Sámi giellalága mielde sápmelaččas lea vuoigatvuohta beassat dikšut áššiidis virgeoapmahaččain sámegillii.

teksti ja kuva Arja Jomppanen, käännös Irma Laiti 20.5.2019

Kela sámegielat bálvalusat ovddiduvvojit elektrovnnalaš bálvalusaid guvlui. Sámiin badjelaš 60 % ássá dál sámiid ruovttuguovllu olggobealde. Elektrovnnalaš bálvalusat leat sámegielat áššehasaid olámuttus ássanbáikkis fuolakeahttá.

Loga teavstta anárašgillii
Loga teavstta nuortalašgillii
Lue juttu suomeksi

1. Geat leat sápmelaččat ja maid sámegielaid Suomas hállet?

Sámit leat Eurohpá Uniovnna áidna eamiálbmot.  Sámit ásset Norggas, Ruoŧas ja Suomas sihke Ruoššas. Suomas lea sullii 10 000 sápmelačča. Suomas hállet golbma sierra sámegiela, davvisáme-, anáraš- ja nuortalašgiela. Stuorámus oassi Suomas ássi sámegiela eatnigiellan hálliin hupmá davvisámegiela.

Sámi giellalága 1086/2003 mielde sápmelaččain lea vuoigatvuohta beassat dikšut áššiidis virgeoapmahaččain eatnigillii. Sámiid ruovttuguovllus vuoigatvuohta dikšut áššiidis sámegillii ollá maiddái nuppi olbmo áššiid dikšumii.

Kela sámegielat bálvalusat dikšojuvvojit váldoáššis Anára bálvalanbáikkis, mii lea sámiid ruovttuguovllus. Sámiin badjelaš 60 % ássá dál ruovttuguovllu olggobealde, nu ahte bargoviidodat leat duođalaččat riikkaviidosaš.

2. Man Kela bálvalanvuogi rávvebehtet sámegielat áššehasaide?

Kela davvisámegielat telefonbálvalus gohcá disttagaid ja duorastagaid dmu 9-11 nummiris 020 634 0402. Seammá áigge áššehas sáhttá váldit maiddái gáiddusbálvalanoktavuođa juogo ruoktomášiinnain dahje Lappi Virtu-báikkiin. Gáiddusbálvaleapmi, mii dáhpáhuvvá videooktavuođain, vástida doaimmahagas áššiid dikšuma.

Kela bálvalanbáikkiin davvisámegielat bálvalusa oažžu dábálaččat dalán, juos Kela davvisámegielat bargi lea friijan ja fáhtemis. Anáraš- ja nuortalašgielat bálvalusa oažžu áiggivárremiin ja tulkoma bokte.

Sámegielat áššehas sáhttá maiddái guođđit oktavuođaváldinbivdaga šleađgapoasttain. Almmut bivdagis iežat nama, telefonnummira ja bálvalangiela (davvisáme-, anáraš- dahje nuortalašgiella) sihke áššiid dikšuma fáttá almmolaš dásis. Persovnnalaš dieđuid ii gánnet sáddet šleađgapoasttain. Kela sámegielat bálvalanáššedovdi dahje Kela ordnen tulka váldet dutnje oktavuođa soahpan dihtii dárkilabbot áššiid dikšunvuogis ja -áiggis.

Sámegielat áššebáhpáriid ja ohcamušaid sáhttá dál sáddet Kelai elektrovnnalaš áššiiddikšunbálvalusa bokte mielddusvuorkán. Sámegielat ohcanskovit leat fállun davvisámegillii.

3. Mat eará giellavuđot ovdduid Kela fállá sámegielat áššehasaide?

Kela lea mieđihan sámiid ruovttuguovllus ássi sámegielat áššehasaide dearvvasvuođafuolahusa mátkkiide fástatákseáššehasvuođa mii vuođđuduvvá gillii. Dát dárkkuha dan, ahte sámegielat áššehasas lea vuoigatvuohta geavahit iežasgielat táksebálvalusa dearvvasvuođafuolahusa mátkkiin.

Davvisámegielat Kela-táksse diŋgonráva

Kela lágida sámegielat olbmuide maiddái veajuiduhttima. Sáhtát ohcat sámegielagiidda dárkkuhuvvon veajuiduhttimiid Kela veajuiduhttinkursaohcama bokte válljemiin giellan ”sáme”.

Lassidieđuid sámegielat bálvalusain gávnnat dáppe.

4. Man láhkai sámegielat bálvalusat ovddiduvvojit?

Kela almmustahttá dán ja boahtte jagi áigge dálá viidásut ja čielgasut neahttasiidduid Suomas hállon buot sámegielain. Sámegielat dálá neahttasiidduid gávnnat dáppe. Maiddái neahta bokte áššiid dikšun ođasmahtto lagašjagiin nu, ahte maiddái sámegielat áššiid dikšun boahtá vejolažžan.

Sámegielat bálvalusaid ovddidanbargu bargojuvvo kulturvulggolaččat ja oktasašbarggus sámeservošiin. Ovddidanbarggu olis gullat earret áššehasaid, maiddá Suoma sámedikki ja eará sosiála- ja dearvvasvuođasuorggi doibmejeaddjiid.

Sámegielat bálvalusaid ovddidettiin Suomas hállon buot golbma sámegiela, davvisáme-, anáraš- ja nuortalašgiella, leat dásseárvosaš sajádagas.

5. Makkárin oaidnibehtet sámegielat bálvalusaid boahttevuođa?

Oaidnit sámegielat bálvalusaid boahttevuođa čuovgadin. Sámegielaid ealáskahttima mielde sámegielat bálvalusaid jearran lea lassánan, ja erenomážit nuorra sápmelaččat háliidit geavahit iežasgielat elektrovnnalaš virgeoapmahašbálvalusaid.

Ulbmilin lea, ahte boahttevuođas Kela bastá fállat viiddes elektrovnnalaš bálvalusaid maiddái buot golmmain sámegielain. Elektrovnnalaš bálvalusat jukset sámegielat áššehasaid ássanbáikkis fuolakeahttá.

Artihkkala várás leat jearahallon plánejeaddji Arja Jomppanen ja joavkohoavda Outi Törmänen sihke spesiálaplánejeaddji Lahja Johansen-Lampsijärvi Kelas.

Beaivit dieđuid áššiid dikšungielas

Kela oažžu dieđu áššehasa eatnigielas ja áššiid dikšungielas njuolgga álbmotdiehtovuogádagas. Bálvalusaid ovddideami dáfus livččii dehálaš, ahte sámegielat áššehasat almmuhivčče áššiid dikšungiellan sámegiela. Iežas Álbmotdiehtovuogádaga (VTJ) dieđuid dárkkisteapmi ja beaivideapmi ordnašuvvá álkit dáppe.